Praha 6 si připomněla 66 let od konce druhé světové války
10. 05 2011 | Praha 6 oslavila 66. výročí druhé světové války. Zástupci radnice, generálního štábu i váleční veteráni včera položili věnce u třech památníků – na Vítězném náměstí, v Technické ulici a na náměstí Svobody.
Na Vítězném náměstí v Dejvicích je památník československým zahraničním vojákům. Věnce v jednu hodinu po poledni položila starostka Marie Kousalíková a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Vzpomínkového aktu se zúčastnili také lidé z generálního štábu armády České republiky i váleční veteráni. Odsud se všichni přesunuli do Technické ulice, kde uctili památku českých parašutistů a pieta v Praze 6 skončila na náměstí Svobody. Tam je památník padlých československých letců za druhé světové války.
Starostka Kousalíková s ministrem Chalupou se pak ještě od 15 hodin zúčastnili dalšího pietního aktu u památníku druhého odboje na Klárově.
Jak připomíná historik Tomáš Jakl, 8. května britský ministerský předseda Winston Churchill ohlásil podepsání bezpodmínečné kapitulace Německem, ke kterému došlo již 7. května.
„Sovětské satelity následovaly Stalinův příkaz, protože chtěl z ruského podílu na vítězství proti hitlerovské koalici získat co možná nejvíce politického kapitálu, a proto inscenoval další podpis v Berlíně, který proběhl nad ránem 9. května," vysvětluje historik důvod, proč Rusko narozdíl od všech států protihitlerovské koalice, které si konec války připomínají dnes, slaví až 9. květen.
Přesto druhá světová válka 8. května neskončila. „1. dubna se Američané vylodili na Okinawě, čímž válka vstoupila na japonské území. 8. května na Okinawě stále probíhaly těžké boje, v Evropě skončily v noci z 11. na 12. května, kdy německé jednotky, které ustoupily z východní fronty a které Američané nevzali do zajetí, svedly několik posledních střetnutí se sovětskou armádou v Březnici, Milíně, okolo Čimelic a podobně," říká Jakl.
V někdejším Československu konec války nebyl státním svátkem a dokonce ani dnem památným nebo významným. Jak upozorňuje odborník, Rudá armáda přijela do Prahy 9. května a od tohoto data odvozoval také komunistický režim svoji legitimitu, což souhlasilo to i se Stalinovým posunutím dne vítězství.
Výklad svátku se měnil v průběhu let
Výklad významu 8. května 1945 se v průběhu historie Československa a později České republiky měnil. „Byl označován za buržoazní výmysl podle – jak se tehdy říkalo – remešské kapitulace ze 7. května proti ‚skutečné" kapitulaci v Berlíně. Po roce 1989 to ještě nějakou dobu bylo vítězství nad fašismem, což bylo trochu posunuté, protože Mussolini na českém území neoperoval. Nyní je konečně vnímán jako den vítězství nad nacismem," vypráví Jakl.
K dnešnímu svátku se také vztahovaly různé mýty. Jeden z prvních zahájil podle historika ministerský předseda Fierlinger, když posílal děkovný telegram Stalinovi krátce po osvobození za záchranu Prahy. „V telegramu popsal bojovou situaci povstalců 8. května a pak přeskočil několik hodin, kdy německá posádka kapitulovala před pražskými povstalci a odešla, a potom popsal, jak přijeli 9. května rudoarmějci," říká.
Euforie z konce války opadla u někoho, jak historik Jakl zdůrazňuje, až v 50. letech, kdy byl zatčen a uvězněn, u mnoha jiných euforie okamžitě ještě v květnu 1945 po setkání s velmi drsným chováním sovětských osvoboditelů.
www.praha6.cz
