Prohlášení MČ Praha 6 k situaci na Břevnově

Vzhledem k nastalé situaci na Břevnově, která je občany a médii vnímána velmi rozporuplně, se městská část Praha 6 rozhodla uvést následující prohlášení, týkající se území mezi zámečkem Kajetánka a areálem usedlosti Petynka.

K většímu pochopení situace se musíme vrátit pár století do historie. Pražská usedlost Petynka dostala jméno po hraběti Eusebiu Pöttingovi z Persingu, který ji na místě původní vinice roku 1650 založil. Po smrti posledního majitele hraběcího rodu sloužila usedlost jako ústav pro nevyléčitelně choré a přechází do správy dobročinné organizace Vincentinum, založené hrabětem Nostitzem. Tento stav setrval až do roku 1951, kdy usedlost zabral stát a objekt poté sloužil jako archiv ministerstva vnitra. Po roce 1989 byl objekt vyklizen a začal chátrat. V 90. letech Praha 6 velmi usilovala o získání této usedlosti, ta však byla poskytnuta nadačnímu fondu Vincentinum a převedena do jejich správy. Z těchto tří základních funkčních etap v životě usedlosti vycházel územní plán, když stabilizoval plochu této usedlosti jako veřejné vybavení pro sociální účely a toto deklarovala i Praha 6 jako výchozí podmínku dalšího využití usedlosti.

Usedlost Petynka je součástí pásu dříve barokních usedlostí podél dnešní Patočkovy ulice a to je důvod, proč většina objektů byla zařazena do operativního seznamu Nemovitých kulturních památek HMP s výjimkou právě této usedlosti. Malovanka byla v roce 2010 vzhledem ke svému stavu z NKP vyňata, zámeček Kajetánka i Šleiferka zůstávají v památkové ochraně včetně navazujících staveb, např. Kaple Kajetánů tzv. Malé Kajetánky.
 
Z těchto důvodů přistoupila MČ Praha 6 k předprojednání nového záměru vlastníka Vincentina až po vyjádření Odboru památkové péče MHMP jako dotčeného orgánu státní správy.
 
V současné době je požádáno o prohlášení této usedlosti za kulturní památku ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nepřijala dosud MČ Praha 6 žádné stanovisko k předkládanému záměru. Naopak vedení MČ Praha 6 požaduje veřejnou prezentaci záměru investora v místě tak, aby vzniklo hlubší místní povědomí o skutečném rozsahu investiční činnosti a o skutečném rozsahu a obsahu jednotlivých projektů.
 
Nový záměr soukromého investora je deklarován jako sociální zařízení s vyšším podílem ploch lékařského zázemí a se středně a malo metrážními byty. MČ Praha 6 bude trvat na dodržení funkce a charakteru zařízení pro tyto účely.
 
Předmětné území při Radimově ulici prodala v roce 2008 Praha 6 ve výběrovém řízení investorovi - Geosan Kappa s představou oboustranné přístavby k stávajícímu objektu, tzv. Břevnovskému mrakodrapu z roku 1912.
 
Při projednávání záměru došlo k řadě úprav. Celý pozemek je na náplavce potoka Brusnice, což znamená nejen ztížené zakládání, ale i náročnou fixaci stávajícího objektu, který je ve sklepech neustále zaplavován spodní vodou.
 
Zároveň původně uvažovaný posun Kajetánské barokní kaple řádu theatinů se z historických hledisek ukázal jako problematický, nehledě na skutečnost, že na ploše původního kostela, který ke kapli přiléhal, stojí nyní zmiňovaný objekt „břevnovského mrakodrapu“.
 
Na základě všech skutečností začala Praha 6 zvažovat možnosti tento dům prodat, s tím, že nově uvažovaná koncepce zástavby bude akcentovat uvolnění pozemků souvisejících s bývalým kostelem, otevře pohledy na kapli Kajetánů a zástavbu by bylo možno řešit souměrně z obou stran. Zároveň by bylo po investorovi požadováno postavit 40 bytů pro sociální oblast, které by vlastnila městská část. Samozřejmě tato varianta je o zbourání objektu. Městská část by tím získala dalších 22 bytů např. pro mladé rodiny (v současném domě je 18 bytů).
 
V loňském roce byla opakovaně předložena studie vycházející z těchto podmínek k projednání Komisí územního rozvoje. Komise svůj souhlas podmínila značnými úpravami záměru, s cílem akcentovat výše uvedené.
 
Dokumentace k územnímu rozhodnutí nebyla zatím MČ P6 předložena, poslední jednání bylo 27. 7. 2011, od té doby k posunu ve vývoji projektu zatím nedošlo. Městská část je vlastníkem „břevnovského mrakodrapu“ včetně zastavěného pozemku. Ke změně vlastnictví se samozřejmě musí vyjadřovat zastupitelstvo na veřejném projednávání.
 
Všichni bychom měli zvážit stav objektu a možná lepší podmínky v případě varianty prodeje a získání více kvalitnějších bytů.