Někteří poslanci nebudou kandidovat, mj. Parkanová a Suchánek
Někteří poslanci už nebudou v očekávaných předčasných volbách místa v dolní komoře obhajovat. Ze známějších tváří nechtějí usilovat o pozice na kandidátkách například bývalá místopředsedkyně Sněmovny Vlasta Parkanová (TOP 09) a šéf rozpočtového výboru Pavel Suchánek (ODS). Zařadili se k exministru práce Jaromíru Drábkovi (TOP 09) a bývalému premiérovi Petru Nečasovi (ODS), kteří stejné rozhodnutí oznámili již dříve.
"Možnost účastnit se veřejného života má v ruce policie a státní zastupitelství," řekla včera ČTK bývalá ministryně obrany Parkanová, která čelí trestnímu stíhání v případu nákupu vojenských dopravních letadel CASA. Zvažovat účast v těchto volbách pokládá za iluzorní. "Neznamená to však, že bych poté, až se dočkám spravedlnosti, chtěla zůstat mimo veřejný život," zdůraznila Parkanová.
Drábek, jenž loni na podzim odešel z čela ministerstva práce a sociálních věcí kvůli obvinění svého bývalého prvního náměstka Vladimíra Šišky, uvedl, že splnil svou úlohu provést sociální reformu. "Považuji za vhodné dát příležitost dalším osobnostem TOP 09," sdělil včera ČTK.
Suchánek se rozhodl již dříve. "Já už jsem přede dvěma lety řekl, že je to poslední období, není to dané momentální situací, která je velmi špatná, ale bylo to moje rozhodnutí dlouhodobě," řekl dnes ČTK. ODS prý bude dál podporovat.
Kandidovat nehodlá ani místopředseda zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD). "Zatím jsem rozhodnutý nekandidovat, jedině kdyby bylo potřeba," řekl Skopal na dotaz ČTK. Podle kuloárových informací by se o místo na sněmovní kandidátce neměl ucházet ani někdejší hornický odborový předák Cyril Zapletal (ČSSD).
Expremiér Nečas ohlásil, že už nebude do Sněmovny kandidovat, v souvislosti se stíháním jeho přítelkyně, někdejší šéfky kanceláře ministerského předsedy Jany Nagyové.
Poslanci, kteří se rozhodnou nekandidovat nebo nebudou zvoleni, budou mít nárok na odchodné. A to v případě, pokud jim do tří měsíců od skončení funkce nevznikne nárok na plat z jiné obdobné funkce. Odchodné činí jeden měsíční plat, k němuž se připočte násobek platu podle počtu celých ukončených let výkonu funkce, nejvýše však čtyř ukončených let.
Základní plat zákonodárce je 55.900 korun. Vyšší platy mají například místopředsedové Sněmovny, šéfové výborů a klubů a jejich zástupci. Nejvyšší plat má předsedkyně dolní komory, a to 150.100 korun.
Do Sněmovny by čistě teoreticky mohli kandidovat Roman Pekárek (dříve ODS), jenž je ve vězení kvůli korupci, a David Rath (dříve ČSSD), který je pro podezření z korupce souzen a od loňského května je ve vazbě. Žádná norma tomu nebrání.
Autor: ČTK
